Tuhle větu jsem napsal prvního září jako nadpis udržovacího příspěvku, protože se tu už dlouho nic neobjevilo. Připsal jsem ještě jednu, ale další už ne. Teď, po třetí větě to skoro vypadá, že brzo znova skončím. Včera jsem dělal státnice, po nich se stihl pohádat s bábou na studijním. Řekl jsem jí „sbohem,“ ačkoliv tam budu muset nejméně ještě jednou jít.
Den předtím byla obhajoba, která dopadla hodně špatně. Jako jedinému z celého dne mi dali za tři, ačkoliv mi školitel i oponent navrhli jedničky. Diplomka byla hodně špatná, ale už předtím jsem ji prezentoval na semináři a myslím, že to byl docela úspěch. Hlavní důvod, proč jsem zkazil obhajobu je, že jsem se vykašlal na přípravu. Nemohl jsem se soustředit, protože jsem myslel na něco, co mi řekla cvokařka (Mimochodem, další důvod, proč nepíšu.).
S tématy od 007 se dost těžko identifikuji. Možná že se nedokážu identifikovat s žádným vědeckým tématem, protože mě věda přestává bavit. Už dlouho. Měl bych jít na Ph.D, ale cestou z Prahy jsem přemýšlel, jestli se mi vůbec chce. Třeba by mi víc prospěla obyčejná práce. Téma – žížalí výkaly – zní hodně nudně, ačkoliv by byly jen v číselné podobě, takže by možná trochu zajímavé být mohly.
Jenže pokud ano, nevím, jestli bych zvládal, co se po mně chce. Vymyslet vlastní matematický model je možná nad moje schopnosti. Další věc je, že ani nevím co se po mně bude přesně chtít, protože s 007 je těžká domluva. Po obhajobě mě na schodech zastavila jedna členka komise a řekla, že mi škodí, a že bych měl zkusit navázat spolupráci ještě s někým jiným.
Navíc bych se měl přesunout z Prahy zase zpátky do Budějovic. Napřed mi to připadalo jako dobrý nápad, protože každá změna je dobrá, ale teď mě to čím dál víc štve. Když jsem se rozhodoval, že bych chtěl ještě dál studovat, bylo to proto, že jsem si uvědomil, jak mě baví chodit na přednášky. Jenže to bylo na přednášce z filosofie. V Budějovicích budu asi chodit jen na přednášky o biologii, u které si nejsem jistý, jestli mě ještě zajímá.
Na druhou stranu bych měl jet na stáž do Holandska. Původně jsem si myslel, že by se mi to líbilo, protože jsem skoro nikdy nikde nebyl, ale teď nevím. Možná je všude na světě stejně a cestování je zbytečné (Zase Marcus Aurelius, někde to v té knize určitě je.).
Možná mě nezajímá nic. Ze všeho nejradši se dívám ve vlaku z okna a běhám. Běhání je divné, protože sport mi nic neříká. Nikdy jsem neviděl žádný významný zápas a fanouškovství mi připadá hloupé.
Taky už neposlouchám žádnou hudbu. Nevím, jak je to dlouho, co jsem si pustil poslední písničku, ale mohly by to být i dva měsíce. Přitom mě pořád baví. Mám od Velkého Jeníka kompletní diskografii Milese Davise a ještě jsem neslyšel vůbec nic, ačkoliv tam někde určitě bude i bloggersko-vianovsky zajímavá písnička Chloé.
Nedokončuji myšlenky. Mám tendenci na všechny situace roubovat něco, co jsem někde četl (Viz poznámku o tři odstavce výš.). Dokonce jsem se přistihl při stále častějším používání citátů, což mi dřív vadilo. Znamená to, že mluvčí nemá, co by sám řekl. Možná je to můj případ.
Panák to spraví ;)
HmRozumím, soucítím, neporadím. Sám jsem v neřešitelné situaci, ale to vede na důchodcovské trumfování se nemocemi. Nevím. Vůbec nevím.Možná metaforicky: Když malíř vytváří obraz, domnívá se laik, že celý proces sestává z jakéhosi stupňování kvality. Na začátku je prázdné plátno, nulová kvalita. První tah štětcem k tomu cosi přidá, další zase, s každým dalším tahem se kvalita stupňuje, obraz je lepší a lepší, až dospěje k výslednému dílu. Tak si to představuje laik.Jenže tak to nefunguje. Kvalita obrazu neroste monotónně, tak se malovat nedá. Jsou chvíle, kdy je jasně vidět, že předchozí stav byl lepší. Ty chvíle mohou být i dost dlouhé, a začátečníka mohou odradit natolik, že raději začne znovu. Tak ale ke konečnému výsledku nikdy nedospěje.Teď nevím jestli jsem tím vůbec něco řekl.
Jsem v naprosto stejne situaci. Mam po statnicich a pred dalsim studiem. Nevim, jestli me to jeste bavi, nevim, jestli me muj skolitel nestahuje ke dnu, nic me nezajima, ani to behani, jen hudba jeste ano. (a zirani z okna vlaku). Navstevu cvokarky odkladam uz ctvrt roku, prestala jsem brat prasky, abych si tam nemusela jit pro nove. Co ti rekla tvoje? Drzim palce, at se z toho vyhrabes aspon ty.
[2] Ale jo, já to chápu.[3] Já chodím k povídací, žádné prášky. Snaží se spíš, abych si něco řekl sám.
[1] To možná to není špatný nápad :)
nevim, co k tomuhle napsat… taky mam pocit takoveho hlucheho obdobi, ale takhle na tom zase nejsem… tak gratulace ke statnicim, aspon…
[6] Dík :)(Já původně nechtěl psát takhle depresivně, řekl jsem si, že jen hodím na blog, co se mi honí hlavou.)
[5] Ja bych teda rekl, ze to je naprosto hovadsky napad. Uz dva tydny jsem na suchu a muj stav to zlepsilo. Ale kazdy to mozna bere jinak.Skoly se drz, dokud to jde. V praci clovek jen zacne blbnout. A kdyz budes potrebovat pomoct s matematickym modelem na zizaly hovna, ozvi se. Zni to zajimave … :)
[8] Já jsem na suchu tři roky, takže bych jednoho asi snesl, ale stejně ho moc není s kým vypít.
[9] Kdybych byl tři roky na suchu, taky bych z toho asi měl depku :)
[8] Muzem zajit spolu .. Nebo udelat rovnou velky mejdan depresivnich bloggeru :)
Jestli ještě chvíli budeš poblíž, napiš. Půjdem na kafčo. Nebo si někdy udělám výlet do Budějek. Zatím jsem byla jen na nádraží a nic moc..teda :D..ale líbila se mi tam podlaha.
Jéé..koukám že nabídky ke schůzce se tu pomnožily..ale tu moji ber jako výjimečnou, s ohledem na to že jsem tě pekelně dlouho neviděla..
Zdá se, že bába na studijním funguje jako spolehlivý spouštěcí mechanismus pro deprese všeho druhu :)
Tak pokracuj na PhD. v Praze, to by se Ti vyresilo aspon to koukani z vlaku. Jinak taky posilam gratulace ke statnicim a obhajobe. Na znamku se stejne pak nikdy nikdo nepta.
[8] Si říkal, že panák je špatnej nápad.[12] (a [13]) No jo, třeba někdy. Asi teď moc v Praze nebudu. Nemám zatím žádný plán. (Podlahy na nádraží jsem si moc nevšiml.)[14] Tahle konkrétní je příšerná. Zažil jsem jich už několik, ale na ni neměly.[15] Dík za gratulaci. V Praze už jsem to zrušil. Bylo to kvůli financování výzkumu.
gratulace ke státnicím! a přeju příznivější zítřky…panák rozhodně nemůže škodit;)
[17] Dík.
Koukám, že podzimní deprese (nebo aspoň něco na ten způsob, ale tohle je takovej oblíbenej termín, že) už se zase pomaličku rozlejvá po lidech:) I když je fakt, že na mě to padá jen když jsem sama…takže určitě zajdi na toho panáka nebo na kafe a bude líp:)
[19] Už jsem psal, že to nemělo být depresivní. Chtěl jsem jen sepsat, na co zrovna myslím.
Já bych tě chtěla jenom pozdravit. A píšeš pořád pěkně.
[21] Dík. Až se mi stane něco zajímavého, určitě to sem napíšu.
Cestování není zbytečné! Už jen proto, že si člověk uvědomí, jak dobře je doma:)
[23] To se ještě uvidí. Pokud vůbec.