Nudím se. Espoo si dneska postěžovala, že dlouho nic nenapsala, a že v tom rozhodně není sama. Nevím, jestli to bylo adresováno i mně, ale určitě to sedí. Sice píšu každý týden jeden krátký článek do Reflexu, ale čtenáře blogu zanedbávám. Nemám co blognout. Žiju nudně, nemám už skoro žádné kamarády a nic zajímavého se mi neděje.
Už dávno mě napadlo, že psát si blog – nebo ještě spíš jakýkoliv osobní deník, protože blog je víc typ média než žánr – znamená mít rád svůj život. Aspoň trochu. Kdybychom neměli rádi své životy, přece by nám nestály za zapsání. Z téhle úvahy vyplývá, že když nebloguju, nemám rád svůj život. Asi je to pravda.
Aspoň jsem si vytiskl a vybarvil mandalu pro uklidnění.
pomohla mandala?
[1] Ale jo.