Noční pták - Kde to vázne, Terry?

Kde to vázne, Terry?

Před chvílí jsem dočetl Buch!, Úžasnou Zeměplochu číslo třicet čtyři. Moc se mi nelíbila. Považuju se za fanouška Terryho Pratchetta. Kdysi dávno jsem se snažil jeho knihy systematicky nakupovat, s úmyslem je shromáždit všechny. Chodil jsem pro ně do knihkupectví Na konci vesmíru v Plachého ulici v Českých Budějovicích. Patřilo, a asi pořád patří, sympatické paní, které v práci pomáhali dva basetové. Každý nově zakoupený díl jsem okamžitě přečetl na jeden zátah. Okolo dvacáté knihy mi ale začalo připadat, že se vtip začíná vytrácet.

Nešlo jen o vtip, ale o celkovou atmosféru. Příběhy se mi zdály pořád schematičtější. Terry Prachett má ve zvyku psát v sériích. Následující kniha v sérii bývá horší než předchozí. Čarodějky na cestách jsou slabší než Soudné sestry, Dámy a pánové jsou slabší než Čarodějky na cestách, a tak pořád dál. Myslím, že za to může vývoj postav.

Ve Strážích! Strážích! je kapitán Elánius antihrdina a ztroskotanec se švihem ne vzdáleným Philu Marlowovi. Jelikož ale kniha dobře dopadne, musí aspoň část svého ztroskotanectví pozbýt. Stejně je to s Bábi, ze které se stává pořád lepší a lepší čarodějka, až je už skoro neporazitelná. Navazováním na předchozí knihy příběh ztrácí ostří.

Nakonec jsem přestal Zeměplochy kupovat. V poslední době se mi jich ale zase pár dostalo na noční stolek. Taky jsem si po dlouhé pauze po nevím kolikáté přečetl několik straších. Kromě Buch! Jsem relativně nedávno četl Nevídané akademiky, Pravdu, Nadělat prachy, Zaslanou poštu, Noční hlídku a Carpe Jugulum. Všechny pochází z druhé dvacítky série.

Poslední jmenovaná se mi docela líbila, ale pořád myslím, že nejlepším knihám z cyklu se ani zdaleka nevyrovná. Asi bych nedokázal říct, která Zeměplocha je moje nejoblíbenější. Do okruhu favoritů by určitě spadaly Soudné sestry, Mort, Sekáč, Stráže! Stráže!, Pyramidy a Malí bohové. Poslední dvě se nestaly podkladem pro žádný cyklus, což považuji za plus.

U nejnovějších knih, jako třeba Buch! se mi zdá, jako by už začínala být patrná Pratchettova nemoc. Podle Wiki píše pomocí diktovacího zařízení a softwaru na rozpoznávání řeči. Na Buch! by to ale snad ještě nemělo být znát, protože originál vyšel v roce 2005 a Pratchett oznámil svojí diagnózu v roce 2007. Možná jde jen o můj dojem. Kniha se mi zdála rozplizlá, utahaná a místy zmatená.

To samozřejmě neznamená, že Zěměpolochy přestanu číst. Chtěl bych naopak dokoupit jak novější, které jsem ještě nečetl, tak starší, které jsem půjčil, a už se mi nevrátily.



Komentáře 2

  1. Honza napsal(a):

    To nemusí být nemocí – po tolika podobných knihách se ty nápady zkrátka vyčerpají. Mně se už moc nelíbila ani Pravda a Pátý elefant (a nic pozdějšího jsem vlastně ani neměl potřebu číst). Stráže! Stráže! mám z těch asi dvanácti přečtených nejradši.

    A jinak jsem rád, že zase píšeš.

    Posláno 20 Úno 2012 v 8.18
  2. zcr napsal(a):

    Taky mi došel dech někde kolem dvacáté knihy – ale už nejsem schopný si vzpomenout, které knihy z jejího okolí jsem ještě četl a které už ne… a taky jsem měl dojem určitého řidnutí, nebo spíš opakujícch se postupů. Možná se časem vrátím k úplnému začátku (četl jsem dávno pradávno), nebo taky možná už ne :-)

    Posláno 04 Bře 2012 v 23.22

Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.