Noční pták - Démon zvrácenosti ve vlastní osobě

Démon zvrácenosti ve vlastní osobě

Moje nejoblíbenější prozaická forma je povídka. Může za to do značné míry jeden z nejvlivnějších spisovatelů mého dětství, Arthur C. Clarke. Sbírka jeho povídek Hlídka, vydaná v devadesátých letech minulého století nakladatelstvím Knižní klub dlouho plnila v mojí knihovně funkci knihy, kterou jsem četl, když jsem zrovna neměl co číst. Několik svých nejoblíbenějších příběhů jsem uměl skoro nazpaměť. Mezi nimi i Mez pevnosti, pojednávající o rozdílu mezi spořádaností a slušností. V ní jsem se poprvé setkal s Démonem zvrácenosti.

Je to zosobnění sebedestruktivních tužeb – ta stránka lidské povahy, která člověku našeptává, aby udělal, co by udělat neměl, právě proto, že by to udělat neměl. Démona zvrácenosti nevymyslel Arthur C. Clarke, nýbrž E. A. Poe. Věděl jsem to, protože to Clarke napsal, ale trvalo dlouho, než se mi dostala do ruky stejnojmenná Poeova povídka, ve které si o něm přečetl. Setkal jsem se s ní až nyní ve sbírce Předčasný pohřeb a jiné povídky. Sestavil ji a přeložil Josef Schwarz v roce 1970.

V knížce si můžete přečíst devatenáct příběhů. Žánrová skladba je pestrá, kromě dřevní sci-fi narazíte i na detektivní, hororové a fantasy motivy (jestli se ovšem v časech E. A. Poea slovo fantasy používalo). Čtení je to, dle mého soudu, výborné. Z hororově laděných mě nejvíc zaujal Černý kocour, který mi připomněl Havrana, a taky povídku Jabloň od Daphne Du Maurier. Detektivní je třeba Sud vína amontilladského.

První příběh ve sbírce je Pád do Maelströmu, což je, pokud se pamatuju, klasický příklad něčeho, čemu fanoušci a spisovatelé sci-fi říkají snad triková povídka. Jedná se o vyprávění, jehož pointa je postavena na přírodní zákonitosti, která není běžnému čtenáři příliš známa. Do stejné kategorie by se dal zařadit třeba Jupiter V opět od A. C. Clarka nebo Úniková rychlost od Charlese L. Fontenaye.

Za princip Pádu do Maelströmu bych ale ruku do ohně nestrčil. Taky mi občas vadilo, že si Poe nedělal moc starostí s reáliemi. Týká se to hlavně líčení věcí, týkajících se námořní plavby. Jsem bývalý jachtař, i když jen okruhový. Kromě toho jsem kdysi četl hodně knih o lodích. Zdá se mi, že E. A. Poe nikoliv, což zážitek z povídek místy kazí. Uznávám ale, že zvlášť v Česku to skoro nikomu vadit nebude. Daleko lepší je Poe v líčení temných zákoutí lidské mysli.



Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.