Noční pták - Nedělej vlny, J0651

Nedělej vlny, J0651

Nedávno si někdo na twitteru povzdechl, jak ubozí musí být redaktoři, nakladatelé a čtenáři časopisů, zveřejňujících drby o celebritách a fotky nahých členů královských dynastií. Odepsal jsem, že psát pro hloupé čtenáře je těžší než pro chytré. Důkazem budiž moje snaha psát stránku o vědě pro časopis 100+1, který se ve své obnovené podobě na hloupé čtenáře zaměřuje. Tenhle text přišel z redakce zpátky, protože se prý netýká jejich života. Na druhou stranu si ale objednali delší článek o něčem jiném, takže jsem na tom celém vydělal …

Existenci gravitačních vln předpověděl před devadesáti sedmi lety německý fyzik Albert Einstein. Mělo by jít periodické změny zakřivení prostoročasu, způsobované pohybem hmotných těles. Ačkoliv se vědci začali pokoušet prokázat jejich existenci brzo po Einsteinově předpovědi, museli se dosud spokojit jen s nepřímými důkazy. Ten nejlepší pochází ze sedmdesátých let. Je to zrychlování signálu rádiové dvojhvězdy, za jehož objev dostali Nobelovu cenu astronomové Russell Hulse a Joseph Taylor. Minulý měsíc přibyl další takový systém.

Na rozdíl od soustavy objevené v minulém století není k jeho pozorování potřeba radioteleskop. Dá se zkoumat běžným dalekohledem, přijímajícím viditelné světlo. Objevil ho mezinárodní tým astronomů, vedený Američanem JJ Hermesem z Texaské univerzity. Podrobnosti popisují v časopise The Astrophysical Journal Letters. Studovaný systém se jmenuje J0651. Skládá se ze dvou těžkých zhroucených hvězd, bílých trpaslíků, obíhajících těsně u sebe.

Nezachytitelné vlnění

Prostoročas v Einsteinově obecné teorii relativity se stalo zvykem přirovnávat k nataženému gumovému ubrusu. Těžké objekty, jako třeba hvězdy nebo planety, tvoří na jeho povrchu dolíky a mají proto sklon kutálet se směrem k sobě. Přitahují se. Pohyb dokáže vytvořit vlny, které se ubrusem šíří, podobně jako když hodíte kamínek na hladinu rybníka. Gravitační vlny by se měly šířit rychlostí světla a projevovat se rytmickým zkracováním a prodlužováním vzdáleností. Zkracování je ale tak malé, že se téměř nedá zaznamenat.

Běžná gravitační vlna způsobí zkrácení jednoho kilometru o tisícinu průměru protonu. Hmotné objekty, obíhající navzájem okolo sebe, by také měly vyzařovat gravitační vlny. Podle relativistických propočtů si vlny odnášejí energii, což způsobuje, že se objekty k sobě vzájemně přibližují a doba oběhu se zkracuje. Nakonec se srazí. V případě systému Slunce-Země nebo Země-Měsíc se nemusíme ničeho bát. Ztráta způsobená gravitačním vyzařováním je zanedbatelná.

Vesmírný ploužák

Soustavy zhroucených hvězd obíhajících těsně u sebe, jsou ale něco jiného. Vzdálenost mezi dvěma bílými trpaslíky v systému J0651 je jen asi třetina vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Jejich hmotnosti jsou však srovnatelné spíš s hmotností Slunce. Oběhnou okolo sebe za méně než třináct minut. Délka oběhu se zkracuje. Hvězdy se přibližují. Astronomové si myslí, že za to může ztráta energie, vyzářené ve formě gravitačních vln, jak předpovídal Einstein.

Za třináct měsíců pozorování se oběžná doba zkrátila o něco méně než o jednu tisícinu sekundy. Efekt se projevuje i posunem okamžiku, kdy se obě hvězdy zjeví v dalekohledu v zákrytu. Dojde k zatmění. Od jejich objevu se posunulo o šest sekund. To znamená, že můžete změřit působení gravitačních vln na běžných hodinkách s vteřinovou ručičkou.

Podle výpočtů by se bílí trpaslíci přibližovat i budoucnu. Proto chtějí vědci pozoruhodnou soustavu sledovat dál, aby potvrdili, zda mají pravdu. Předpovídají, že za dva milióny let se obě tělesa srazí. To už ale asi ověřit nestihnou.



Komentáře 6

  1. Kristýna napsal(a):

    100+1 se podle svých reklam teď snaží o zvýšení inteligence většinové společnosti… asi kecají, chtějí ji snížit a pak se chlubit tím větším propadem. Měl jsi dát do článku víc politiky, nevím jak, inspiruj se v diskuzích na Novinkách a i na iDnes jsou šikovní učitelé, pak ti projde každý text.

    A na ty dva to musí být úžasný pohled. Co by se stalo, až by se srazily?

    Posláno 17 Zář 2012 v 16.44
  2. rjh napsal(a):

    [1] To se moc ptáš. Třeba by byly dost těžké, aby vznikla černá díra. Pokud vím, musely by překročit Chandrasekharovu mez. Podle Wiki je to 1.44 hmotnosti slunce, takže snad jo. Nejsem astronom, jsem biolog.

    Posláno 17 Zář 2012 v 16.51
  3. Kristýna napsal(a):

    Každopádně děkuji, pročtu a proklikám se dál.

    Posláno 17 Zář 2012 v 16.59
  4. rjh napsal(a):

    [2] Jinak k bílým trpaslíkům se asi není moc radno přibližovat, kvůli slapovým silám. Takže úžasnej pohled je asi lepší si užívat hodně z daleka :-)

    Posláno 17 Zář 2012 v 17.03
  5. rjh napsal(a):

    [3] nz.

    Posláno 17 Zář 2012 v 17.05
  6. Kristýna napsal(a):

    Je mi to jasné :) tak ani na Slunce se nesmíme moc okatě dívat… O vesmírných tělesech běžný člověk může leda jen s úctou snít

    Posláno 17 Zář 2012 v 17.17

Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.