Noční pták - Kráska Nice – třetí díl

Kráska Nice – třetí díl

Sjel jsem výtahem do přízemí, respektive do rez de chaussée, což je nejspíš přízemí. Výtah hlásil patra franouzsky. Moje druhé poschodí bylo deuxième étage, třetí troisième, a tak dál. Došel jsem zase k registračnímu stolku a zeptal se, kde se bude večeře konat. Slečna mi ukázala cestu do hotelové restaurace. Když jsem procházel kolem výtahů, potkal jsem další dva lidi s červenými visačkami. Byl to chlap a holka – teda spíš ženská než holka.

Odhadoval bych jí tak třicet šest. Byla blond a zachovalá. Asi proto, že neměla a nechtěla děti, jak jsem se později dozvěděl. Jmenovala se Katarina a přiletěla ze Srbska. Byla posedlá Facebookem. Neustále se fotila. Chlápek byl, myslím, z Rumunska.

„Nevíš, kde má být ta večeře,“ ptal se mě.

„Mělo by to být támhle,“ ukázal jsem směrem, který mi udala slečna z registrace.

Hotelová restaurace měla dvě místnosti – menší přední a větší zadní – a zahrádku. Večeře měla být v zadní místnosti. Cestou do ní se k nám přitočil chlápek, který se představil jako PRista z Intelu. Měl nás mít celou dobu na starosti. Ukázal nám stůl v zadní části místnosti. Včetně mě okolo mohlo sedět tak dvanáct lidí, z toho dvě holky. Ta druhá byla z Makedonie.

Všichni psali o počítačích až na mě a na Katarinu. Ta říkala, že píše o kultuře. Moc nevím, proč přijela. Podezříval jsem ji, že jim přišla do redakce pozvánka a chtěla si udělat výlet. Něco takového by se v seriózním Českém médiu stát nemohlo. Zbytek pobytu jsem se jí držel. Odpoledne prý chodila, což jsem jí záviděl. Rozhodl jsem se, že zorganizuju vycházku. Katarina říkala, že už je unavená, protože moc nespala, ale chtěla jít taky.

„Přivezla jsem si plavky,“ prohlásila. „Chci se jít koupat.“

„Taky jsem o tom uvažoval,“ řekl jsem, „Ale nakonec jsem si je nevzal.“

„Jde to i bez nich,“ řekla ta novinářka z Makedonie.

Pak jsme se si většinou povídali o médiích, do kterých píšeme, odkud jsme a jak dlouho jsme letěli. Nebyli jsme všichni. Část novinářů se nevešla. Seděli u vedlejšího menšího stolu. Mezi nimi i dva Slováci z nějaké televize, což jsem se ale dozvěděl, až když jsem čekal před hotelem na účastníky vycházky.

U našeho stolu bylo hodně kuřáků, mezi nimi i Srbka. Z nich se pak rekrutovala většina účastníků akce. Nakonec nás šlo šest – Srbka, Makedonka, dva Němci, Španěl a já, Čech. Hotel byl přímo na Promenade des Anglais. Měli jsme dvě možnosti: jít okolo moře nalevo nebo napravo. Podle Srbky byla ale nalevo nějaká industriální oblast, takže jsme vyrazili nalevo. Byla tma, ale teplo.

Katrina tvrdila, že odpoledne došla hodně daleko, a že za McDonaldem na konci cesty viděla jakýsi Jazzový bar. Dalo se tušit, že bude hodně pro turisty, ale za dané situace nebyl čas vymyslet jiný cíl. Vydali jsme se ho tedy hledat. Cestou jsme se potkali nějakou dvojici na kolečkových bruslích. Rovněž nám poradili, že dobré bary jsou až za McDonaldem.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ


Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.