Noční pták - Zeměplocha č. 22: Super!

Zeměplocha č. 22: Super!

Už jsem tu zmiňoval, že novější příběhy z nejlegračnější a nejpodivuhodnější knižní série v této i jakékoliv jiné galaxii, Úžasné Zeměplochy, jsou většinou horší než ty staré. Nedávno jsem ale dočetl jednu z relativně nových Ploch, která mě příjemně překvapila. Jmenuje se Poslední kontinent. Odehrává se většinou na tajemném světadílu XXXX. Pokud jste fanoušci Terryho Pratchetta jako já, určitě pro vás není tajemstvím, že nikdo na Zeměploše nemá ponětí, kde kontinent XXXX leží. Taky jste informování, že je to obdoba naší Austrálie.

Jestli jste navíc četli Zajímavé časy (č. 17 v sérii), je vám známo, že se na něm – kvůli chybě ve výpočtu mágů z Neviditelné Univerzity – ocitl Mrakoplaš. Tohohle neschopného čaroděje jsem nikdy neměl moc rád. Po Ploše chodí, běhá, leze a plaví se spousta postav, které mi přilnuly k srdci víc. Namátkou: lancerské čarodějky, Smrť, filosofové z Efebe, Ankh-Morporská Noční hlídka ve svých počátcích, a tak dál. Radši než o Mrakoplašovi bych četl další knihu třeba o faraonovi Ptepicchamonovi XXVIII. Žel, už se jí nedočkám.

Tahle kniha s Mrakoplašem ovšem není vůbec špatná. Angličan si ji asi užije víc než Čech, poněvadž obsahuje hodně narážek na anglické stereotypy o Australanech a všelijaká díla australské provenience. Určitě jsem hodně těchhle fórů minul. Mrakoplaš například vynalezne pivní polívku, což je hodně australská věc. To jsem si ale musel dohledat až zpětně. Nejneschopnější mág všech dob se taky stane přeborníkem ve stříhání ovcí.

Zápletek je hned několik a jsou pořádně trhlé, jak už měl pan Pratchett budižmuzemělehká ve zvyku. Mrakoplaš má za úkol přinést na XXXX déšť, poněvadž na kontinentu nikdy neprší. Dobrovolně by se do toho nepustil, však ho znáte. Nenápadně ho ale manipuluje kouzelný mluvící klokan, který se znal se stvořitelem XXXXu osobně.

Mezitím mágové na Neviditelné univerzitě začnou Mrakoplaše shánět (což už je samo o sobě neobvyklé). Knihovník (Určitě si ho pamatujete, chlupatý chlapík, který má rád banány a neoplývá velkou slovní zásobou.) totiž onemocní. Má rýmu a s každým kýchnutím se promění v jiný předmět, jednou třeba v medicinbal podruhé v plážové lehátko. Mágové by ho rádi vyléčili. Grimoáry v knihovně se bez jeho péče začínají chovat agresivně. K léčbě ale čarodějové potřebují vědět, jak Knihovník jmenoval, když byl ještě člověkem.

Jenže Knihovník, který měl na starosti i univerzitní archiv, všechny zmínky o svém pravém jménu zničil. Nechtěl totiž, aby ho někdo proměnil z orangutana zpátky v člověka. Jediný, kdo by mohl vědět, jak se Knihovník jmenoval před příslovečnou magickou nehodou (popsanou v Lehkém fantastičnu, kniha č. 2) je Mrakoplaš. Pedagogický sbor staré dobré NÚ se ho proto vydá hledat, shodou okolností ale skončí tisíce let v minulosti na ostrově obývaném nepříliš příčetným bohem (Potkali jste vůbec někdy boha, který to měl v hlavě v pořádku?).

Kvality vrcholů cyklu ‒ což jsou pro mě Soudné sestry, Mort, Pyramidy, nebo Malí bohové ‒ Poslední kontinent nedosahuje. Výborně ale vedle nich obstojí. Narazil jsem i na několik pasáží, jež mě nebavily a zdály se mi otravné. Celkově bych však řekl, že Poslední kontinent stojí za přečtení. A stojí i za zápis do tohoto nepravidelného čtenářského deníku.



Komentáře 2

  1. D. napsal(a):

    22 knížek není zas tolik… ono to ale není poslední Zeměplocha, viď?

    Posláno 29 Led 2017 v 23.53
  2. -rjh- napsal(a):

    Ne. Napsal jich 41. Dřív jsem si je kupoval sám, teď je většinou k něčemu dostávám (ne v pořadí podle vydání).

    Posláno 30 Led 2017 v 18.14

Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.