Noční pták - Mop a žába

Mop a žába

V Evropě a v Americe lidé většinou chápou jógu jako cvičení jógových pozic, neboli ásan. Pro staré Indy to ale byla jen jedna ze čtyř cest jógy (Viz box Praktická nauka.). V ášramu jsme zkoušeli všechny čtyři cesty. Hodně mě bavila karma jóga, jóga nesobeckých činů. Znamená to činnost pro ostatní bez zájmu o odměnu a o výsledek. Spočívala většinou v uklízení a čištění areálu. Obvykle jsme se přitom rozdělili na menší skupinky. Já jsem se nejraději připojoval ke karma-jogínům, kteří uklízeli šalu, kde jsme jinak praktikovali ásany, poněvadž v ní byl stín.

„Nechtěl bys dělat něco užitečného, Radku?“ ptá se mě Američanka Kelly.

„Chtěl, ale nevím co.“

„Tak si vezmi mop a můžeš vytírat.“

Pustím se do toho. Začnu na konci šaly, kde většinou sedí učitel. Rozdělím si ji na menší pomyslné obdélníky a vytírám. Baví mě to, poněvadž je vedro, takže chodit ve vodě je příjemné. Systematicky postupuji směrem k opačnému konci. Jde to pomalu, poněvadž šala je velká. Navíc není kam spěchat. Karma jogín se nemá zajímat o výsledek práce nebo odměnu za ni a nemá k ní být připoutaný. Myslím, že tohle mi jde.

„Necháváš tam moc vody,“ povídá Kelly, která mě přišla zkontrolovat.

„To uschne. Tady je všechno suché za deset minut,“ prohlásím.

„Víš, co? Já to dodělám. Nechceš radši umýt podložky?“

„OK,“ souhlasím. „Ale jsi si jistá, že k tomu uklízení nezačínáš být připoutaná?“

„Prostě umyj ty podložky.“

Většina lidí si přivezla svoje jógamatky, poněvadž to bylo v instruktážním mailu. Několik jich na to ale zapomnělo a používají erární ášramové. Vytahám je z police a rozprostřu na podlahu šaly. Jsou samozřejmě pokryté oranžovým prachem.

Vezmu hadr a pokusím se je umýt. Jde to jen zčásti. To ale není důležité. Jako karma jogín bych se přece neměl zajímat o výsledek. Nakonec vezmu svoji vlastní podložku a umyju ji rovněž. Vzápětí si ale uvědomím, že to byla chyba. Bylo to sobecké, a tudíž ne karma-jógové. Co se dá dělat.

„Radku, nemáš chvíli čas?“ Zavolá mě Leanne.

„Jasně,“ odpovím. „Co potřebuješ.“

„Nemohl bys zachránit žábu?“ Ukáže na obojživelníka, který sedí v jedné z poliček na jógamatky. Stydím se, že ač jsem vystudoval kdysi biologii, nedokážu žábu ani přibližně identifikovat. Vypadá jako náš skokan, ale je oranžová a větší. Nechápu, proč potřebuje zachránit.

„Zdá se mi v pohodě,“ prohlásím.

„Nemohl bys ji odnést pryč?“ řekne Leanne. „My se jí bojíme.“

Aha. Vezmu žábu do dlaně. Zabere jí přes půlku. Je studená. Odnesu tvora ven z šaly a opatrně ho položím do trávy. Slyším holky, jak toho začínají litovat („Mohl to být princ. Nikdy nevíš.“). Myslím, že tohle bylo ode mě velmi karma-jógové. Pomohl jsem jak žábě, tak spolužačkám. Určitě to smazalo sobecké umytí vlastní podložky.

Pokračování příště…



Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.