Noční pták - Klobouk s oblohou: druhá kniha s Toničkou

Klobouk s oblohou: druhá kniha s Toničkou

Po čase jsem si přečetl novou, nebo aspoň pro mě novou, Zeměplochu. Její hlavní hrdinkou je opět mladá čarodějka Tonička Bolavá. Od událostí popsaných v knize Svobodnej národ, kdy zjistila, že má velké nadání pro čarování, uběhly dva roky. Jedenáctiletá Tonička se vydává do učení k čarodějce slečně Rovnovodovážné. Opouští svůj rodný kraj, Křídu, a putuje do hor. V jejích patách ale táhne tajemný nepřítel. Nechci toho prozrazovat víc. Snad jen, že Tonička je zvlášť zranitelná kvůli svým výjimečným schopnostem. Stejně jako jedna další, nám všem dobře známá, čarodějka je totiž Tonička přirozený talent na zapůjčení.

Jak jsem už psal minule, knížky s Toničkou jsou méně parodické a vážnější než ostatní Zeměplochy. Trochu připomínají některé kratší příběhy z počátku cyklu, jako byla třeba Čaroprávnost. Zjevně jsou také psané pro mladší čtenáře. Toničku jsem si už oblíbil. Mám radost, že se v knize objevuje i Bábi Zlopočasná. Místo obvyklé svérázné a hašteřivé staré dámy je však pojata jako nejmocnější čarodějka široko daleko. Všichni k ní mají zbožnou úctu. To mě moc nebavilo. Aby bylo jasno: o Bábiných schopnostech nepochybuji.

Jen mi připadá, že tenhle nábožný popis je trochu nudný. V knize se setkáme i s dalšími mladými čarodějkami v učení. Říkají tomu „být na čáře.“ Největší potenciál pro další knihy má – aspoň podle mě – jedna z nich, jménem Petulie Chrupavková. Je roztomilá. Umí už létat na koštěti, ale ještě jí nejdou zatáčky. Nosí několik kilo okultní bižuterie. Neustále se do svých šperků zaplétá, takže ji musí někdo osvobozovat. Už mi zbývají přečíst jen tři Zeměplochy. Všechny jsou s Toničkou, tak doufám, že se v nich Petulie objeví.

V Klobouku s oblohou je jako už mnohokrát patrný konflikt mezi dvěma přístupy k čarodějnictví. Zastánkyně nových způsobů se ho snaží provozovat podobně jako mágové. Používají všelijaké rekvizity, nosí roucha vyšívaná hvězdami a osmiúhelníky, vzývají vesmírné síly … zkrátka dbají na styl. Fundamentalistky typu Bábi ho naopak provozují jako domácí práce. Tvrdí, že jediné, na čem záleží je hlavologie. Fundamentalistky se smějí naposled, stejně jako v ostatních knihách.

Z Toničky roste netradiční čarodějka. Nezáleží jí na černých šatech a špičatém klobouku. Připomíná tím Magrátu Česnekovou, až na to, že je daleko víc talentovaná. Jelikož je v Klobouku s oblohou Tonička, jsou tam i Nac mac Fíglové. Tentokrát mi jejich nářečí připadalo srozumitelnější. Zdálo se mi také, že jednali o něco méně ztřeštěně než obvykle. Možná je to ale na škodu věci. Nejsem fanda Fíglů, takže to nemůžu posoudit.

V Klobouku s oblohou se opakuje motiv pouště, kterou je třeba po smrti přejít. Myslím, že se tentokrát povedl méně než třeba v Malých bozích. Mimochodem, zajímalo by mě, kde ho pan Pratchett našel. Připomíná mi podobnou poušť z příběhů o Gedovi od Ursuly Le Guinové. Pratchett je určitě četl. Tipoval bych ale, že motiv pouště je starší. Nabízí se egyptská mytologie. Pokud si však pamatuji, mrtví Egypťané putovali ke svým bohům na lodi po řece. Snad by se to dalo dohledat na L-space webu.



Komentáře 2

  1. josef napsal(a):

    Díky za recenzi, připomněla mi, že jsem si chtěl Klobouk s oblohou koupit a přečíst. Svobodnej národ jsem četl v angličtině a musím řict, že nářečí Nac mac Fíglů bylo velký oříšek. Chtělo to zavřít oči, zkusit to vyslovit a pak člověku občas došlo, o jaké anglické slovo má jít.

    Posláno 20 Zář 2018 v 13.21
  2. -rjh- napsal(a):

    [2] Já čtu anglickou beletrii už skoro vždycky v originále, ale Zeměplochy pořád česky. Většinou je k něčemu dostávám.

    Posláno 22 Zář 2018 v 22.10

Napiš komentář

Email nebude zveřejněn ani jinak zneužit. Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář. Můžete použít HTML značky <a>, <abbr>, <acronym>, <b>, <blockquote>, <code>, <em>, <i>, <strike> a <strong>. Povinná pole jsou označena*.