Nevím jak vy, ale když já čtu nějakou knihu, kde se něco jí, často na to dostanu chuť. Jak jsem psal předminule, zrovna teď čtu teď knižní sérii Aubrey–Maturin. Momentálně jsem u knihy číslo patnáct, Clarissa Oakes. Se čtením seriálu jsem začal už vloni v srpnu. Ve svém čtenářském životě už proto trávím skoro půl roku ve světě královského námořnictva za časů válek s tím odporným narcistickým zlosynem Bonapartem. Odnesl jsem si z toho mimo jiné nové jídlo k večeři: grilovaný sýr, anglicky grilled cheese. Dostal jsem se k němu ale oklikou. V knihách se totiž nejí. Na palubě HMS Surprise se často večeří, snídá a svačí jídlo, kterému se říká toasted cheese.
Jak jsem pochopil, je to opečený chleba s rozteklým sýrem, ačkoliv existuje víc variant. Tohle jídlo si dělám vcelku běžně v mikrovlnce. Kromě sýra dávám na chleba ještě salám a říkám tomu … tadá … chleba v troubě. Při pátrání, co přesně je toasted cheese, jsem ale narazil grilled cheese. Zkusil jsem ho vyrobit už třikrát a musím uznat, že je to dobrá věc. Ačkoliv vím, že jídlo z knihy je jiné, a že jsem si ho dělal zhruba od deseti let, tak se při pojídání grilled cheese cítím trochu, jako bych byl v kapitánské kajutě na staré dobré Surprise.
Grilled cheese je v podstatě sendvič se sýrem osmažený na pánvi. Vezmete krajíc chleba, překrojíte ho napůl a namažete obě poloviny máslem. Tohle mě málem odradilo, poněvadž máslo téměř nejím. Pak jsem si ale řekl, že máslo se během smažení stejně rozpustí, takže nebude tak zle. A měl jsem pravdu. Abych se ale vrátil k receptu. Nastrouháte nějaký sýr. Je potřeba, aby ho bylo hodně, poněvadž se tepelnou úpravou dost zmenší. V následujícím kroku položíte jeden chleba na prkýnko máslem dolů.
Na nenamáslovanou stranu nasypete sýr a přiklopíte to druhým chlebem. Namáslovaná strana přijde tentokrát nahoru. Pořadí vrstev odspodu vzhůru je tedy máslo, chleba, sýr, chleba, máslo. Nakonec to celé vezmete a dáte smažit na předehřátou pánev. Když se spodní strana opeče dozlatova, sendvič obrátíte. Jakmile máte zlatavé obě strany, můžete jíst. Postup podle mě dobře popsala tahle ženská na Youtube. Akorát si to video musíte pustit od času 1.06. Na začátku totiž říká, jak se grilled cheese nemá dělat.
Pokud se pamatuji, tak mi na jídle nikdy nezáleželo. Jsem spíš člověk, který spoustu věcí nejí. Pokrmy z knih jsou ale výjimka. Na gymplu jsem si dělal jídlo ze Jména růže. Shodou okolností bylo také sýrové. Když jsem v dětství četl mayovky, měl jsem chuť na medvědí pracky. Kdybych je ale někdy doopravdy viděl, asi by mě přešla. Maso mi totiž většinou moc nejede. To je taky důvod, proč v jsem při čtení Harryho Pottera měl chuť spíš na sladkosti než na běžná jídla z Hogwarts. Podávala se tam totiž klasická anglická kuchyně.
V knihách od Arthura Ransoma jsem byl vždycky rozpolcený. Jedly se tam věci jako zmrzlina, nebo párková roláda, na které jsem měl vždycky chuť. Zároveň tam ale občas byl vepřový koláč nebo podobné odpornosti, které bych asi nejedl už jen kvůli názvu. V Ransomovkách se popíjí také zázvorová limonáda, kterou si z toho důvodu občas dám, když ji někde mají. Myslím taky, že za moje pití čaje po litrech může pravděpodobně Zuzana (Susan) Walkerová. Ani za nic bych si ale do něj nenalil mléko.
