Noční pták - Blog pro nespavce, zbloudilce, tuláky po hvězdách, černý ovce a ztracený existence

První plavba Racundry

Už jsem tu zmínil, že jsem fanoušek Arthura Ransoma. K jeho fiktivnímu jezeru se asi budu vracet až do smrti. Hrdinové jeho dětských knih mi připadají jako staří přátelé. Ransome vedle nich ale napsal i ledacos dalšího. Nedávno jsem dočetl jeho úplně první knihu o lodích. Jmenuje se Racundra’s First Cruise (První plavba Racundry). Popisuje šestitýdenní výlet, který v roce 1922 podnikl na své zbrusu nové plachetnici Racundra. Měl s sebou dvoučlennou posádku. Její první člen byla Ransomova přítelkyně a budoucí druhá žena Evgenia. V knize ji nejmenoval. Říkal jí jen „The Cook.“ Feministky asi tenkrát ještě neměly takový vliv jako dnes.

Druhý člen posádky se jmenoval Carl Sehmel. Byl to vysloužilý obchodní kapitán, který se staral o marinu jachtklubu v Rize. Bydlel v chatrči postavené na voru. Stejně jako Evgenii ho Ransome nejmenuje. Používá přezdívku „Ancient Mariner,“ nebo častěji jen „Ancient.“ Byla to narážka na báseň od Samuela Coleridge. Ransome ji ostatně cituje i v knihách o Vlaštovkách a Amazonkách. Kapitán Sehmel byl také vzor pro postavu Petra Kachny. Sloužil na čajovém klipru Thermopylae, který závodil s Cutty Sarkem. Sehmel mu prý říkal poruštěně „Kutuzak.“

Ransome začal psát První plavbu Racundry už na lodi. Během šestitýdenního výletu sepsal třicet tisíc slov. Na břehu to pak celé doplnil na šedesát tisíc, aby se text dal dobře svázat. Trasa Racundry vedla z Rigy skrz průliv Suur. Z jeho ústí se Racundra vydala kolem Estonského pobřeží do Tallinnu. Z Tallinnu pak přeplula Finský záliv do Helsinek. Odtud se vrátila znovu stejnou cestou do Rigy. Některá zeměpisná jména v knize jsou jiná než dnes. Třeba Tallinnu se v roce 1922 říkalo Reval.

Jestli nemáte rádi lodě, Racundra’s First Cruise se vám nebude líbit. Je totiž plná všelijakých jachtařských detailů. Ransome si uvědomoval, že může laiky odradit. Přesto podrobnosti v textu nechal. Pokud totiž lodě rádi máte, První plavba Racundry se vám líbit bude. Je to i můj případ. Navzdory úzkému zaměření (Nebo právě kvůli němu?) to prý byla Ransomova první úspěšná kniha. Vlastní plavba nebyla úplně snadná.

Kvůli průtahům se stavbou Racundry se budoucí autor knih o Vlaštovkách a Amazonkách a jeho posádka vydali na moře pozdě na podzim. Zažili proto špatné počasí. Racundra nebyla úplně hotová a ledacos na ní museli dodělávat cestou. Na začátku výletu měli potíže s navigací. Zbrusu nový kompas Racundry vykazoval velkou deviaci. Nevěděli ale jakou, poněvadž k němu neměli deviační tabulku. Později si ji nechali vyrobit a kompas seřídit.

Ransome celou proceduru zevrubně popisuje. Přidal do knihy i podrobný popis samotné Racundry. Byl to devítimetrový keč, postavený tak, aby se na něm pohodlně bydlelo a pracovalo. Nejvíc mě zaujalo, že Racundra měla vysunovací ploutev a ne pevný kýl s balastem. Myslel jsem, že se taková loď na moře nehodí. Pozdější autor Vlaštovek a Amazonek se v Racundra’s First Cruise soustředí hlavně na samotnou plavbu.

Popisuje však i zajímavá místa na břehu a jejich obyvatele. Bavil mě chlápek, který celý život sám stavěl velkou loď, už obrostlou mechem. Možná ještě lepší bylo setkání s parníkem, který před mnoha lety uvízl na mělčině. Kapitán a posádka čekali v rezivějící lodi, až se zvedne voda. Pro spoustu lidí by to byl job snů. Racundra a její posádka narazili i na pozůstatky velké války. Byl to třeba vrak ruské bitevní lodě z bojů v průlivu Suur. Jinak se však Ransome snaží vyhýbat čemukoliv politickému.

Když narazí na noviny, zkazí mu to den. Nevím, jak moc znáte Ransomův životní příběh. Pracoval jako zahraniční zpravodaj v Rusku. Psal o Bolševické revoluci a znal se s předními Bolševiky, včetně Lenina. Tomu byl dokonce na pohřbu. Jeho přítelkyně Evgenia byla bývalá Trockého sekretářka.

V minulosti se hodně spekulovalo, že Ransome k bolševikům taky patřil. V roce 2009 se ale definitivně potvrdilo, že pracoval pro MI6. V roce 1920 pomohl se sovětskými komunisty vyjednat nezávislost Estonska. Udrželo si ji ovšem jen krátce. V roce 1940 ho rudá říše zla pohltila. Víc byste se dočetli v článku, který jsem o Ransomovi napsal před časem do 100+1.

Mám ho na disku, když píšu tohle. Raději ho sem ale nechci věšet. Každopádně Racundra’s First Cruise je zajímavá knížka. Zasloužila by přeložit do češtiny. Četl jsem vydání pro Kindle od Arthur Ransome Society. Je doplněné o informace o lodích, které autor Vlaštovek a Amazonek vlastnil před Racundrou, a cestách, které na nich podnikl. Zaujalo mě, že se naučil plachtit až v dospělosti. Bylo to – jak jinak – na Coniston Water. Je to jezero, které se společně s větším Windermere stalo vzorem pro jezero z knih.

Harry Potter tag

I just finished the whole Harry Potter (HP) book series again. When I was looking various HP stuff on the internet, I came across this game. Although I usually don not participate in this kind of pastime, I couldn’t resist. Probably because I wanted to stay in the HP world little bit longer. There are several versions of the HP tag on the internet. I used the list from this video, which merges three different sets of questions. Let’s get on with it!

  1. Which Harry Potter book is your favorite?

    I love all the books. Yes, even the Goblet of fire. First book that came to my mind was the Prisoner of Azkaban. I liked the Marauders and the Marauders Map. On the other hand, The Order of the Phoenix is also fabulous. I enjoyed the creation Dumbledore’s Army and Dolores Umbridge. The latter from the reader’s perspective, of course. I hate that horrible, awful, ugly, dreadful, evil, wicked, hag. I also enjoyed reading of The Half-Blood Prince. The whole old potions book idea is brilliant. I liked how Hermione wasn’t speaking to Ron. But again, If I had to choose, it would be the Prisoner of Azkaban.

  2. Which Harry Potter book is your least favorite?

    This is easy. It’s the Goblet of fire. Some bits, like You-Know-Who’s return, or Harry trapped on the marble staircase, are brilliant. But the book seems worse than the others.

  3. Which Harry Potter film is your favorite?

    Again, the Prisoner of Azkaban. I like the motif of the pendulum permeating the whole movie. I must admit, that I prefer HP books to the movies. There are so many side plots in the main story, that movies are supersaturated most of the time. Even so, many of important side plots are missing in the films. I myself miss the S. P. E. W.

  4. Which Harry Potter film is your least favorite?

    I would have to see all the movies again for the proper answer, but let’s say second part of The Deathly Hallows. There is too much of fighting in it.

  5. Which Harry Potter quote is your favorite?

    I like the bit in The Half-Blood Prince where Ron says, “I love you, Hermione.” I also very often think about what Sirius said: “If you want to know what a man’s like, take a good look at how he treats his inferiors, not his equals.” In my opinion, this is a great true.

  6. Which Weasley is your favorite?

    Fred. No, I was only joking. It´s George.

  7. Which female character is your favorite?

    Luna Lovegood. I like how non-conform she is. She is not giving a damn what anyone is thinking about her. I like the clothes she is wearing, because no one in his right mind would dress like that. I especially like her earrings from radishes and butterbeer cork necklace.

  8. Which villain is your favorite?

    Bellatrix Lestrange. I like how mad, evil and arrogant she is.

  9. Which male character is your favorite?

    Sirius Black, because he is brave, clever and cunning. I also like Severus Snape, because of his subtlety and his bitter sarcastic comments. (“Fascinating though your social life undoubtedly is, Miss Granger, I must ask you not to discuss it in my class.”). I admire like his lifelong love for Lilly Evans.

  10. Favorite Hogwarts Professor?

    Sybill Trelawney. She is like Luna. I like how geeky she is. Her habit of drinking the cooking sherry is funny.

  11. Wash Snape’s hair or spend a day listening to Lockhart rant about himself?

    Better to listen to Lockhart, even if it was suffering.

  12. Duel against an elated Bellatrix or an angry Molly?

    Bellatrix will be probably safer.

  13. Travel to Hogwarts via Hogwarts Express or Flying Car?

    Hogwarts Express. I travel by train very often. On the line from my hometown to Prague, there is also a food trolley. However, they don’t have Bertie Bott’s Every Flavour Beans, Cauldron Cakes, Chocolate Frogs, Drooble’s Best Blowing Gum, Jelly Slugs, Liquorice wands, nor Pumpkin Pasties.

  14. Kiss Voldemort or give Umbridge a Bubble Bath?

    I would give the bath to Dolores and try to drown her in it.

  15. Ride a Hippogriff or ride a Firebolt?

    I think that hippogriff is better. Looks more comfortable.

  16. Is there a character which you felt differently about in the movies vs. the books?

    You-Know-Who. In the books he was scary. In the movies, he was pathetic.

  17. Is there a movie you preferred instead of the book?

    No, there isn’t.

  18. Richard Harris or Michael Gambon as Dumbledore?

    Well, as I am not into movies, so I hardly noticed the change.

  19. Your top thing (person or event) which was not included in the movies that annoyed you the most.

    I already answered this one: S. P. E. W.

  20. If you could remake any of the Harry Potter films, which would it be?

    I’m not sure. As I wrote, I’m not into movies. I just think that The Prisoner of Azkaban is brilliant. I would not remake this one.

  21. Which Hogwarts House was your first gut feeling you’d be a part of?

    Slytherin, because it is dark and scary.

  22. Which Hogwarts House were you actually sorted into on Pottermore (or any other online-sorting quiz)?

    Slytherin.

  23. Which class would be your favorite?

    Charms. It seems like magical analogy to physics.

  24. Which spell do you think would be most useful to learn?

    Oculus Reparo, because I wear glasses a lot. Or Reparo in general. Who does not break something from time to time?

  25. Which character at Hogwarts would you instantly become best friends with?

    Luna Lovegood, I hope.

  26. If you could own one of the three Hallows, which one would it be?

    The invisible cloak is probably the best for me. I don’t like people, and I am often hiding from them, even without magic.

  27. Is there any aspect of the books you’d want to change?

    The Goblet of Fire is full of waffle. Lots of bits of the Trivizard tournament are pointless.

  28. Favourite Marauder?

    From human perspective: Sirius Black. Form reader’s perspective: Peter Pettigrew. I enjoyed the twist when his silver hand killed him.

  29. If you could bring one character back to life, which would it be?

    Obviously, Sirius Black or Dobby. The choice is hard. Both didn’t deserve to die. Sirius, however, probably would have wanted to die in the battle. So, I chose Dobby. There is, however, another exciting option: Voldemort. If he did not die, we should have more books.

  30. Hallows or Horcruxes?

    Hallows. Who wants to live forever?

  31. Which parts of the books/films made you cry?

    There was no such part. I am too old for crying.

  32. What would your Patronus be?

    According to Pottermore test it is a Field Mouse.

  33. If you could meet any member of the cast who would it be?

    Probably Emma Watson or Evanna Lynch, because they are both yogis like me.

  34. Have you played any of the video games?

    No, haven’t.

  35. If you were on the Quidditch Team, which position would you play?

    I don’t like Quidditch and sport in general.

  36. Were you happy with the ending?

    No. The story was too short for me.

  37. How much does HP mean to you?

    When HP came to Czech Republic, I didn’t like it. I was twenty-something and already a fan of Tolkien and Pratchett. I considered HP too childish. Yes, I admit such a horrible misunderstanding on my side. I read several books, some in Czech, some in English, but I did not really enjoy them. Then, when I was in my thirties, I read HP again. I became an instant fun. Today, HP books are one of my favorites.

  38. Do you think you could ride on a broom?

    I seriously doubt it, because I am very unsporty, geeky and bookish.

  39. What would you do if you had the Marauder’s Map?

    Sneaking during the night and discovering Hogwarts secrets.

  40. What spell would you make up and what would it do?

    Anemosio – spell for summoning wind, handy on a boat.

Klobouk s oblohou: druhá kniha s Toničkou

Po čase jsem si přečetl novou, nebo aspoň pro mě novou, Zeměplochu. Její hlavní hrdinkou je opět mladá čarodějka Tonička Bolavá. Od událostí popsaných v knize Svobodnej národ, kdy zjistila, že má velké nadání pro čarování, uběhly dva roky. Jedenáctiletá Tonička se vydává do učení k čarodějce slečně Rovnovodovážné. Opouští svůj rodný kraj, Křídu, a putuje do hor. V jejích patách ale táhne tajemný nepřítel. Nechci toho prozrazovat víc. Snad jen, že Tonička je zvlášť zranitelná kvůli svým výjimečným schopnostem. Stejně jako jedna další, nám všem dobře známá, čarodějka je totiž Tonička přirozený talent na zapůjčení.

Jak jsem už psal minule, knížky s Toničkou jsou méně parodické a vážnější než ostatní Zeměplochy. Trochu připomínají některé kratší příběhy z počátku cyklu, jako byla třeba Čaroprávnost. Zjevně jsou také psané pro mladší čtenáře. Toničku jsem si už oblíbil. Mám radost, že se v knize objevuje i Bábi Zlopočasná. Místo obvyklé svérázné a hašteřivé staré dámy je však pojata jako nejmocnější čarodějka široko daleko. Všichni k ní mají zbožnou úctu. To mě moc nebavilo. Aby bylo jasno: o Bábiných schopnostech nepochybuji.

Jen mi připadá, že tenhle nábožný popis je trochu nudný. V knize se setkáme i s dalšími mladými čarodějkami v učení. Říkají tomu „být na čáře.“ Největší potenciál pro další knihy má – aspoň podle mě – jedna z nich, jménem Petulie Chrupavková. Je roztomilá. Umí už létat na koštěti, ale ještě jí nejdou zatáčky. Nosí několik kilo okultní bižuterie. Neustále se do svých šperků zaplétá, takže ji musí někdo osvobozovat. Už mi zbývají přečíst jen tři Zeměplochy. Všechny jsou s Toničkou, tak doufám, že se v nich Petulie objeví.

V Klobouku s oblohou je jako už mnohokrát patrný konflikt mezi dvěma přístupy k čarodějnictví. Zastánkyně nových způsobů se ho snaží provozovat podobně jako mágové. Používají všelijaké rekvizity, nosí roucha vyšívaná hvězdami a osmiúhelníky, vzývají vesmírné síly … zkrátka dbají na styl. Fundamentalistky typu Bábi ho naopak provozují jako domácí práce. Tvrdí, že jediné, na čem záleží je hlavologie. Fundamentalistky se smějí naposled, stejně jako v ostatních knihách.

Z Toničky roste netradiční čarodějka. Nezáleží jí na černých šatech a špičatém klobouku. Připomíná tím Magrátu Česnekovou, až na to, že je daleko víc talentovaná. Jelikož je v Klobouku s oblohou Tonička, jsou tam i Nac mac Fíglové. Tentokrát mi jejich nářečí připadalo srozumitelnější. Zdálo se mi také, že jednali o něco méně ztřeštěně než obvykle. Možná je to ale na škodu věci. Nejsem fanda Fíglů, takže to nemůžu posoudit.

V Klobouku s oblohou se opakuje motiv pouště, kterou je třeba po smrti přejít. Myslím, že se tentokrát povedl méně než třeba v Malých bozích. Mimochodem, zajímalo by mě, kde ho pan Pratchett našel. Připomíná mi podobnou poušť z příběhů o Gedovi od Ursuly Le Guinové. Pratchett je určitě četl. Tipoval bych ale, že motiv pouště je starší. Nabízí se egyptská mytologie. Pokud si však pamatuji, mrtví Egypťané putovali ke svým bohům na lodi po řece. Snad by se to dalo dohledat na L-space webu.

Burešátor: rozšíření pro váš prohlížeč

Je to už dávno, co jsem měl v Chromu rozšíření, které dělalo jen jednu věc: nahrazovalo slovo Zeman slovem Kokot. Jmenovalo se ZemanBlock, a pokud používáte Chrome, můžete ho taky zkusit. Pro Firefox, který zrovna teď používám i já, bohužel neexistuje. Podle mé zkušenosti je rozšíření vtipnější, než vypadá. Mnohokrát jsem na něj zapomněl a pak jsem se divil titulkům typu „Kokot odmítl podepsat rezignaci vlády.“ Rozhodl jsem se, že vyrobím něco podobného. Beztak jsem se chtěl dozvědět, jak se rozšíření dělají.

Moje první plužina se jmenuje Burešátor. Nahrazuje sousloví „Andrej Babiš“ řetězcem „agent StB Bureš,“ sousloví „Andreje Babiše“ řetězcem „agenta StB Bureše,“ a tak dál. Když nepozná dvouslovný výraz, nahradí jen řetězec „Babiš“ řetězcem „Bureš.“ Udělal jsem verze pro Firefox i Chrome. Je to spíš experiment. Ze všeho nejvíc jsem chtěl zkusit vyrobit nějaké to rozšíření. Bylo mi jedno, co bude dělat. Babišátor funguje, i když s ním ještě nejsem spokojený.

Napoprvé jsem se ho pokusil naprogramovat hrubou silou. Vypsal jsem si všechna sousloví, která jsem chtěl změnit, nechal je javaScriptem vyhledat ve stránce a přepsat. Čeština má sedm pádů. Dva se v případě AB opakují. Genitiv (koho? čeho?) Andreje Babiše je stejný jako akuzativ. Dativ (komu? čemu?) je stejný jako lokál (o kom? o čem?) Andreji Babišovi.

Bylo ale potřeba udělat zvláštní verze s velkým a malým písmenem na začátku. V mojí první primitivní verzi rozšíření javaScript nerozeznával text od HTML tagů nebo skriptů, takže toho k prohledání bylo opravdu hodně. Plužina šla pomalu. Přemýšlel jsem, jak jí napsat jinak. Ukázalo se, že je to obtížný problém.

Aspoň pro mě. Nakonec jsem si znovu našel ZemanBlock, který jsem zmiňoval na začátku, a upravil ho. Nechtěl jsem se vzdát skloňování, takže jsem svoji upravenou funkci ze ZemanBlocku zavolal ještě uvnitř další funkce. Rychlost se zvedla, i když to není žádná sláva. Chrome nemá problém, Firefox si ale na některých stránkách stěžuje, že ho Burešátor zpomaluje. Pokud se pamatuji, původní ZemanBlock taky prohlížeč trochu zpomaloval. Budu dál uvažovat, jak Burešátor zrychlit. Zatím ho můžete vyzkoušet, jak je.

Seychely v časech Woodstocku

Jako dítě jsem jezdil o prázdninách k pratetě do Prahy. Půjčoval jsem si knížky z její knihovny. Některé jsem měl moc rád. Když prateta umřela, připadly pražským příbuzným, které moc neznám. Jedna z těchhle knížek byla Ostrovy lidé a strašidla od Erica Herneho. Nedávno jsem se pokoušel o tom chlapíkovi něco vygooglit, ale neuspěl jsem. Asi napsal jen tuhle knihu a pak upadl v zapomnění. Našel jsem anglický originál, Haunted Islands (1970). Nedal se ovšem koupit ve vydání pro Kindle. K sehnání bylo jen antikvariátní papírové.

Kdoví, jestli nevyšlo všeho všudy jedno. Chvíli jsem uvažoval, že si originál objednám, ale pak mě napadlo najít na internetu český překlad. Měl jsem štěstí. Za sto šedesát korun (padesát korun kniha, sto deset poštovné) byl můj. Ostrovy, lidé a strašidla jsou cestopis. Autor v něm vypráví, jak se ještě s jedním kamarádem a se psem vydal na okružní plavbu po Seychelách. Výlet podnikli na konci šedesátých let. Pluli na Herneho plachetnici jménem Uhura, což prý Svahilsky znamená svoboda. O lodi toho v knize moc není.

Berne píše, že se schválně snažil vyhnout jachtařským detailům, poněvadž by mohly spoustu lidí nudit. Myslím, že je to jediná chyba celé knihy. Jinak je skvělá. Herne popisuje hlavně všelijaké svérázné postavičky, které se daly na ostrovech potkat. Nejlepší je starý námořník, jemuž říká Davy Jones (srovnej Davy Jones’ Locker). Davy Jones Uhuru navštěvuje a vypráví zajímavé příhody. Nejlepší je ta s Finem na palubě. Finové přináší děsnou smůlu.

Když jsem tu příhodu po dlouhé době znovu četl, vzpomněl jsem si na svoji pratetu, která ji měla moc ráda. Ještě zajímavější je defraudant z jednoho ostrova, který na Seychely prchl před manželkou. Vedle živých lidí se toho dozvíte spoustu i o těch neživých. Ne Seychelách byly totiž za Herneho časů rozšířené všelijaké pověry a duchařské historky. Samozřejmě pěkně bizardní. Zajímalo by mě, jak to na Seychelách vypadá dnes. Představuji si je jako milionářské souostroví, kde si běžný smrtelník nekoupí ani vodu.

Časy hodných dívek, které znaveným jachtařům na lodích za pár rupií vařily a uklízely, případně i něco víc, jsou už asi pryč. Čekal bych spíš luxusní resorty a kasina. Na druhou stranu, když jsem se zkusmo podíval, kolik stojí charter lodi na Seychelách, bylo to levnější než v Chorvatsku. S letenkou by takový výlet samozřejmě pořád vyšel draho. Třeba k němu někdy v budoucnu odhodlám. Bylo by pěkné zkusit Herneho cesty zopakovat. Z knihy se však často nedá poznat, který konkrétní ostrov Herne navštívil.